Thistle obrazPaul Klee · 1924

Paul Kleeho Thistle Picture – Významné dílo abstraktního expresionismu

‘Umění nezobrazuje viditelné, ale dělá viditelným,’ napsal Klee v roce 1918 a vyjadřoval jedno z jeho základních uměleckých předpokladů ve výše uvedeném eseji ‘Kreativní Credo’. Přestože byl příroda jeho největším vzorem pro uměleckou činnost, Klee si nezáležel na opakování jejích vnějších forem, ale snažil se replikovat její vnitřní síly tvorby. Tyto síly, kombinované s plodnou fantazií umělce, vedly k vytvoření fantastických světů, které jsou tak výraznými znakem mnoha jeho děl. Thistle Picture je významným příkladem této stránky Kleeho činnosti. Dělá se o něm věda již od prvních let Bauhausu ve Weimaru a prezentuje tajemný svět ambivalentních plovoucích forem proti tlumené modrošedé pozadí. Tento obraz patří mezi nejvýznamnější díla tohoto období a vykazuje znaky expresionismu i surrealismu – kombinaci nereálných elementů a sugestivní atmosféru.

• Výtvarná složka: Klee vytvořil abstraktní kompozici roku 1924, která se vyznačuje komplexním využitím geometrických tvarů a organických linií. Hlavní pozornost diváka upoutává květinová podobná struktura umístěná ve středu obrazu, okolně ji obklopují další abstraktní prvky – žebřík, tvar připomínající ventilátor s schematickým obličejem a další geometrické výřezy. Tato kombinace vytváří dynamickou rovnováhu a působí dojmem komplexního prostoru.
• Použité barvy: Dominantní barvou je tlumeně modrošedá, která se mění průhledností, nepřejímáním světla a tonalitou. Tato změna vytváří pohybující se prostorovou hloubku, ve které formy plovoucí. Použití bohaté palety barev – víčka, červená, oranžová – je však velmi omezené a slouží k zvýšení vizuálního zájmu.
• Technika: Klee použil olejovou techniku na papír, doplněnou použitím pečlivě vyřezávaných šablon. Tento postup umožnil vytvořit vrstvené efekty a jemné náplasti barvy, což dodává obrazu bohatou texturu a působí dojmem vysoké kvality reprodukce.
• Historický Kontext: Dílo vzniklo během Kleeho působení na Bauhausu ve Weimaru – významném evropském vzdělávacím institutu, které kladlo důraz na spolupráci mezi umělcem a řemeslníkem. Bauhaus byl ovlivněn filozofiemi humanistické estetiky a hledal nové možnosti vyjadřování emocí prostřednictvím abstrakce.
• Symbolismus: Forma květinové struktury může být interpretována jako reprezentace přírody, žebřík jako symbol konstrukčního světa a ventilátor s obličejem jako výraz imaginární bytosti. Celkový obraz vyvolává pocit tajemství a podněcuje diváka k zkoumání vnitřních realit.

Zdroj: Cathy Leahy, Prints and Drawings in the International Collection of the National Gallery of Victoria, Národní galerie Viktorie, Melbourne, 2003, s. 110.