Původy a historie La Biennale di Venezia
Kořeny instituce La Biennale di Venezia sahají až do 19. dubna 1893, kdy Venetianská městská rada schválila rezoluci, která měla změnit tvář světového umění. Tento legislativní krok byl výsledkem ambiciózního návrhu skupiny benátských intelektuálů pod vedením tehdejšího starosty Riccarda Selvatica. Cílem bylo vytvořit národní dvojletnou výstavu umění, která by podnítila tvůrčí činnost i umělecký trh jak uvnitř samotného města, tak v rámci sjednoceného italského státu. Po tomto iniciativním kroku byla v roce 1895 zahájena první Výstava umění a instituce byla formálně založena jako kulturní společnost.
V následujících desetiletích se organizace postupně rozšiřovala a její obzor se vyvedl daleko za původní zaměření na výtvarné umění. Struktura instituce neustále vytrvaleji rostla a vyvíjela se skrze vznik různých specializovaných sektorů: v roce 1930 přišla na řadu hudba, v roce 1932 kino a v roce 1934 divadlo. Později, v roce 1980, byl přidán sektor architektury a v roce 1999 byl založen sektor tance. Tento multidisciplinární růst je zrcadlem proměnlivé krajiny současné tvůrčí praxe, která neustále hledá nové formy vyjádření.
Významný institucionální zlom nastal v lednu 2004. Na základě legislativního reformního dekretu byla La Biennale di Venezia transformována na nadaci. Tato změna sice změnila její administrativní rámec, ale zachovala si svůj hluboký závazek k organizaci mezinárodních událostí a podpoře nových uměleckých trendů. Instituce pokračuje ve své činnosti prostřednictvím svých různých oddělení a udržuje svou významnou přítomnost ve Benátkách skrze areály Giardini di Castello a Arsenale.
Rozmanitá odvětví Biennále
Multidisciplinární struktura La Biennale di Venezia odráží hlubokou a dlouhodobou oddanost nejrůznějším formám tvůrčí exprese. Ačkoliv nadace své kořeny má v uměleckém sektoru, během celého dvacátého století instituce neustále rozšiřovala své obzory. V roce 1930 byl založen hudební sektor, který následoval v roce 1932 filmový sektor, a v roce 1934 byl přidán i divadlo. Tato rozmanitá oddělení umožňují udržovat neustálý, živý dialog mezi různými uměleckými médii v unikátním benátském kontextu.
Další vývoj přinesl specializovaný pohled na vybudované prostředí a pohyb. Architektonický sektor byl zaveden v roce 1980 a v roce 1999 byl přidán i sektor tance. Tato evoluce zajišťuje, že instituce zůstává klíčovým sítištěm pro současnou praxi napříč mnoha disciplínami. Organizace funguje na principu nadace, jejíž současný model byl definován legislativním reformním dekretem v lednu 2004.
Hlavní prostory a jejich umístění
Exhibiční prostory La Biennale di Venezia jsou rozprostřeny v několika odlišných lokalitách ve Benátkách i na ostrově Lido. Centrálním bodem pro vizuální umění a architekturu jsou Giardini di Castello. V rámci tohoto parkového areálu se nachází třicet národních pavilonů, mezi nimiž vyniká britský pavilon – deveteenthostolní neoklasicistická budova, která od roku 1909 hostí světové umělce. Giardini tak vytvářejí harmonické a strukturované prostředí pro tyto mezinárodní výstavy.
Významnou část výstavní krajiny tvoří Arsenale. Tento průmyslový areál, který kdysi sloužil jako rušné námořní dílny, je dnes domovem vizuálního umění a architektury. Obrovský rozsah Arsenale umožňuje realizaci monumentálních instalací přímo v jeho historických strukturách. V jeho blízkosti pak Teatro alle Tese a Teatro Piccolo Arsenale poskytují nezbytná kulisy pro tanec, hudbu a divadlo, přičemž tyto prostory jsou ideálně přizpůsobeny dynamice pohybu a zvuku, které vyžadují jednotlivé obory performativních umění.
Film se pak stěhuje na Lido. Hlavními místy pro filmové projekce jsou Palazzo del Cinema a Palazzo del Casinò. Tento strategický rozptyl lokalit zajišťuje, že jednotlivé disciplíny Biennále nacházejí své ideální prostředí – od otevřených prostor Giardini až po specializované sály na Lido, kde každá forma vyjádření může plně rozvinout svůj potenciál.
Britský pavilon a jeho odkaz
V srdci zahrad Giardini se nachází Britský pavilon, který je unikátní deveteenthécestý neoklasicistický budova s památkovou ochranou. Tato stavba, která kdysi sloužila jako kavárna a restaurace, byla v roce 1909 transformována v umělecký prostor pod vedením E. A. Rickardse. Skutečnou stabilitu a dlouhodobou přítomnost v areálu bienále však získala až v roce 1937, kdy se o správu budovy ujala britská kulturní instituce British Council.
Od svého proměny v galerii se v prostorách pavilonu vystavovalo již více než 600 umělců z Velké Británie. Proces výběru umělců se v průběhu desetiletí neustále vyvíjel, aby dokázal reagovat na proměnlivé tvary umělecké praxe. Od 70. let 20. století si pak pavilon vybral specifický, hluboce intenzivní přístup, kdy každý rok věnuje svůj prostor jedinému umělci nebo konkrétnímu uměleckému procesu, čímž vytváří unikátní dialog mezi tradicí a současností.
Dějiny tohoto pavilonu jsou neodmyslitelně spjaty s přítomností klíčových postav britského umění. Mezi významné účastníky, kteří zde zanechali svou stopu, patří například:
- Henry Moore
- Barbara Hepworth
- Francis Bacon
- Lucian Freud
- Anish Kapoor
- Tracey Emin
Výstavy a umělecký výzkum
La Biennale di Venezia se pohybuje v rytmu dvouletého cyklu, kdy každý rok střídá světy výtvarného umění a architektury. Veškeré brány se otevírají veřejnosti na šest měsíců v roce, od května až do listopadu, což zajišťuje neustálou přítomnost instituce v kulturní krajině Benátek a vytváří strukturovaný rytmus pro mezinárodní účastníky. Historickou kontinuitu tohoto fascinujícího celku pečuje ASAC, Historické archivy současného umění, které uchovávají nezastupitelnou dokumentaci dějin bienále.
Výzkum a profesní rozvoj jsou hluboce zapleteny do samotného institucionálního rámce. V roce 2014 byl spuštěn program Venice Fellowships, jehož cílem je podpora umělců a architektů. Tato iniciativa otevírá věnovaný prostor pro hloubkový výzkum, který umožňuje účastníkům hlouběji se ponořit do života města a jeho specifických uměleckých kontextů. Programování bienále se často dotýká komplexních globálních témat, jako je klimatická změna nebo práva migrantů, a to prostřednictvím pečlivě kurátorských dialogů a monumentálních instalací.
- Nyau Cinema, 2015
- The Anti-Clock Project, 2015
- Let Us Now Praise Famous Men, 1936
Nedávné a nadcházející události Biennále
Program pro sezónu 2023 zahrnuje širokou škálu disciplín rozprostřených napříč Benátkami i ostrovem Lido. Biennale Danza se odehrává ve Benátkách od 13. 7. do 29. 7. Následuje Biennale Teatro, které se koná ve Benátkách mezi 15. 6. a 1. 7. Biennale Cinema se přesouvá na Lido di Venezia, kde potrvá od 30. 8. do 9. 9. Později v roce se Biennale Musica vrací do Benátek od 16. 10. do 29. 10., zatímco Biennale Architettura se rozprostře na delší dobu od 20. 5. do 26. 11.
Při pohledu do následujícího roku je Biennale Arte 2024 naplánováno na období od 20. 4. do 24. 11. ve Benátkách. Tyto naplánované události udržují multidisciplinární strukturu instituce, která střídá umění a architekturu a zároveň poskytuje vyhrazené období pro film, tanec, hudbu a divadlo. Tento program zajišťuje, že různé sektory nadace zůstávají po celý rok aktivní a pulzující životem.
