Neorenesanční vize v Karpatech
V majestátním objetí Karpat, nedaleko města Sinaia, se tyší zámek Peleš, jehož vznikem si přáli být král Karel I a královna Alžběta. Architektura tohoto sídla je oslavou záměrného eklekticismu, který mistrně prolíná eleganci italské renesance s estetikou německé novorenesance. Dominantou stavby je centrální věž dosahující výšky 66 metrů, zatímco interiéré vynikají precizními dřevořezbami, vitraji a vznešenými mramorovými podlahami. Zámek byl v době svého vzniku technologickým průkopníkem, neboť šlo o první stavbu, která byla plně napájena místně vyroubou elektrickou energií. Tento palác sloužil jako letní rezidence i centrum diplomatické činnosti rumunské královské rodiny.
Cesta k jeho realizaci trvala více než čtyři desetiletí a začala v roce 1873. Ke stavbě se podíleli významní architekti Johannes Schultz, Carol Benesch a Karel Liman. Tento areál zůstává klíčovou součástí rumunské historie, která svědčila mnoha politickým převratům i samotnému zániku monarchie. Otečená krajina s rozhledem na horské údolí vytváří pro toto sídlo klidné a vznešené prostředí.
Královská sbírka a dekorativní umění
Interiéry hostí bohatou sbírku evropského umění a osobních pamětních předmětů, které si pořídila královská rodina. Tyto artefakty jsou zrcadlem specifického vkusu krále Karla I. a královny Alžběty. Fondy muzea zahrnují široké spektrum médií, od čistého umění až po funkční dekorativní předměty.
Mezi nejvýznamnější kousky sbírky patří:
- Portrét Isabelly dʼEste, 1884 – Gustav Klimt
- Portrét Filipa Fridricha Kristiána, hraběte z Hohenzollern, 1883 – Gustav Klimt
- Jaro, 1884 – Gustav Klimt
- Inkoustovník Mirabeau, 1927 – René Jules Lalique
- Váza Musa Paradisiaca, 1895 – Émile Gallé
- Stolní servis, 1900 – Studio Of Louis Comfort Tiffany
- Lampa Wisteria, 1902 – Studio Of Louis Comfort Tiffany
- Křeslo, 1906 – Anton Pössenbacher Hofmöbelfabrik
- Pikok, 1800 – Ed. Wollenweber Workshop
Sbírka se však nezastavuje u obrazů; zahrnuje také zbraně, zbroje, porcelán a textil. Tyto předměty, sahající od 17. století až po počátek 20. století, tvoří živý záznam materiální kultury v královském paláci. Přítomnost tak rozmanitých stylů, včetně Art Deco a baroka, odráží éru, ve které byla tato vzácná sbírka sestavována.
