Historie Kingston Lacy
Kingston Lacy je venkovský sídlo a panství situované nedaleko Wimborne Minster v hrabství Dorset v Anglii. Tato půda kdysi tvořila součást královského panství v rámci manorátu Wimborne. V této době držela statek rodina de Lacy, jenž byl tehdy součástí královského panství. Místo mělo velký význam pro anglickou monarchii a těšilo se návštěvami králů Jindřicha III., IV. a V.
Původní dům stál severně od současné budovy. Tato ranější stavba, vystavěná v době středověku, sloužila jako lovecká chata v souvislosti s jelením parkem nacházejícím se na jejím severozápadě. Historie tohoto místa je neoddělitelně spjata s proměnlivým vlastnictvím okolní krajiny v Dorset a s vývojem panství od jeho středověkých kořenů až po současnost.
Architektura panství
Architektonický charakter domu je definován vrstvami zásahů, které se přelily v průběhu celých staletí. Přední část budovy, navržená Sir Rogerem Prattem v roce 1663, položila symetrickou základnu z červených cihel, která tvořila jádro celé stavby. Tato původní kompozice prošla zásadní proměnou během poloviny 19. století. Mezi lety 1835 a 1838 se Charles Barry podstoupil významnou přestavbu panství na žádost Williama Johna Bankese. Tato éra prací zásadně změnila vnější vzhled budovy i vztah mezi domem a jeho okolním krajinářským obsahem.
Tato transformace zahrnovala obalení původního sálu z červených cihel kamenem z Chilmarku. Tato změna materiálu byla doprovzena přidáním vysokých komínů v každém rohu, což dodalo siluetě budovy novou vertikálnost. Aby bylo možné vytvořit nový hlavní vchod, byla na jedné straně snížena úroveň terénu, čímž se odhalila sklepní patra a změnil se způsob, jakým budova navazuje na krajinu. Výsledkem je stavba, která odráží osobní vizi Williama Johna Bankese skrze mistrovskou práci Barryho.
Dědictvo rodiny Bankes
Dějiny tohoto panství jsou neoddělitelně spjaty s rodinou Bankes, která po dobu více než 400 let představovala významnou vrstvu zanedouplé šlechty v hrabství Dorset. Jejich přítomnost v tomto regionu byla poznamenána hlubokou věrností během anglické občanské války, kdy Sir John Bankes a Lady Mary si zachovali svou příloženost k králi Karlu I. Tato éra bouřlivých převálcování způsobila, že vliv rodiny se rozšířil na rozsáhlé části krajiny Dorset, zahrnující oblasti Studland, hrad Corfe, Wimborne, Holt a Badbury Rings.
Kontinuita panství dožila svůj poslední kapitolu v dvacátém století. Henry John „Ralph“ Bankes zůstal posledním soukromým majitelem Kingston Lacy a držel tento majetek až do své smrti v roce 1981. Po jeho odchodu bylo panství zapsáno do dědictví National Trust, což zajistilo zachování rodinného jmění i vzácných sbírek, které rodina soustředila po mnoho generací.
Mistrovská díla umělecké sbírky
Sbírka ukrytá v těchto zdech nabízí hluboké setkání s tíhou evropského portrétního umění a mýtickým narativem. Peter Paul Rubens zde nachází svou přítomnost skrze podobu Maria Serra Pallavicino, namalovanou kolem roku 1606, a ztvárnění Marchesa Maria Grimaldi a jejího trpaslíka, rovněž z roku 1606. Tato díla sousvědně współobvádějí přítomnost mistra Tizia, konkrétně jeho ztvárnění Nicolò Zena z roku 1562. V tom, jak tyto postavy zaplňují prostor, je cítit tichá vážnost, která vyžaduje od těch, kteří před nimi stojí, okamžik vnitřního klidu a zamyšlení.
Mitologie zde nabývá fyzické podoby v díle Jacopa Tintoretta Apollo korunujícího básníka a darujícího mu družku z roku 1570. Kolekce se dále rozprostírá do španělské tradice, kde dominuje Camillo Massini od Diego Velázqueze. V blízkosti se atmosféra mění s přítomností díla Juana Bautista Martineze del Mazo, Dvůr Filipa IV., „Las Meninas“. Zde jsou uchovávány i práce Sir Petra Lelyho, které přispívají k kontinuitě portrétního umění, jež definuje tyto sály již po celé generace.
